Odnaučování nošení plenek a učení se chodit na nočník či WC patří mezi nejdůležitější životní etapy ve vývoji miminka. Už to není naše miminko, které je na nás odkázáno, ale pomalu už se stává samostatným člověkem.
Základem toho, aby dítě tento úkon zvládlo, je především jeho dostatečná zralost a taky trpělivost nás rodičů.
Přibližně od věku 15 měsíců si dítě začíná uvědomovat svoje potřeby a dát je určitým způsobem najevo.
Začíná tedy ideální doma začít dítě učit na nočník. Mějte však na paměti, že každé dítě úplně jiné. Některé se učí rychleji, jiné pomaleji. Jsou děti, které to zvládnout během pár dní v roce a půl, některé až ve třech letech.

Ovládnutí močového měchýře a konečníku je velkým pokrokem ve vývoji batolete a jde o přirozenou schopnost, podobně jako učení se chodit.
Pokud dítě není připraveno v žádném případě jej nenuťte!!! Sice je hezké, že se všude můžete pochlubit, že už dítě chodí na nočníček, je v noci bez plíny, ale nucením můžete dítěti akorát ublížit po psychické stránce.

 Malé nočníkové rady

 1.Neučte chodit dítě na nočník dříve než před uvedeným 15. měsícem, protože ještě jejich tělesná konstrukce není vyvinutá.  

 2.   Dítě vám samo napoví, kdy už je připraveno, protože si začne uvědomovat, že má mokré  plenky, nebo že čůrá.
 Samo si přinese plenku na vyměnění ( proto je dobré mít plenky v dosahu dítěte) či se dožaduje jejich výměny.  Moje dcerka např. mi vždycky přinesla přebalovací podložku.
 Živě se zajímá o to, když  sedíte na toaletě, nezavírejte se na WC,ale v klidu dítěti vysvětlete, co zrovna děláte. Možná se vám to zdá divné, ale neměli byste tento zájem dítěti odepřít, však zvídavostí se dítě učí. Klidně dejte nočník na záchod a zkuste, jestli si na něj taky nesedne.
       

3.  Chvalte, chvalte, chvalte. Pochvalou se nikdy nic nezkazí, čím více budete chválit, tím více bude dítě motivovat.  Případně si můžete vytvořit svůj rituál, když se to povede. Začněte např. okolo dítěte tancovat, dělat blbosti – takové věci se dětem líbí a povzbudí je to. Další možností je sladká odměna v podobě bonbónu.

4.   V případě, že se to nepovede, dítě nehubujte. V klidu mu vysvětlete, že se to může stát a příště se mu to určitě povede a dostane svoji odměnu. Však žádný učený z nebe nespadl. Pokud je dítě větší a vnímavější, nikdy toto neventilujte před cizími lidmi nebo jeho kamarády, že se pokakalo, a nebavte se tak na jeho účet. Může se stát, že ve vás ztratí oporu a kamarádi se mu budou hodně dlouho posmívat. Mějte tedy v zásobě dostatek oblečení, pokud nepoužíváte tréninkové plenky, berte si náhradní prádlo i na krátkou návštěvu. Člověk nikdy neví, kdy se to bude hodit.

5.   Nesrovnávejte svoje dítě s ostatními, byť i se svými dříve narozenými. Každé dítě je originál a dříve nebo později se to naučí. Nedejte na řeči ostatních jak to , že to vaše dítě ještě nechodí na nočník. (Já jsem si to dcerkou taky prožila. Mám „přestarostlivou“ známou, co se pořád ptala, jestli už malá chodí na nočník, že ten její kluk už chodil v devíti měsících. Už jsem nevěděla, jak ji mám odbýt, až mě zachránila kamarádka, co pracuje na novorozeneckém, že ať si z toho nic nedělám, že je vidět, že se malá ještě rozvíjí a vývoj mozku není ukončen, že budu mít geniální dítě. Sice jsem si manželem říkali z legrace, že až tak geniální dítě mít nemusíme J. Jenže sousedku jsem s tím lidově řečeno utřela, protože ten jejich synáček se jim jaksi moc nevyvedl).
Statisticky je dokázáno, že chlapečkům to trvá trochu déle než holčičkám.

6.Seznámit dítě s nočníkem můžete již dříve než před doporučovaným 15. měsícem. Je dobré, aby se s ním seznámilo, pomalu mu můžete vysvětlovat, k čemu slouží. Dítě by mělo rozumět slovům, které používáte pro čůrání a kakaní. Tyto slova používejte stejná i v širším kruhu rodiny. Např. když vás dítě bude „doprovázet“ na WC, vysvětlete mu, co tam děláte, že ono bude chodit zase pro změnu na nočník apod.. Holčičkám můžete koupit čůrající panenku.

 7.Pro období nácviku vybírejte dítěti oblečení, které se snad obléká a sundává. Zapomenout proto musíte na bodyčka, kalhoty s kšandami apod.. Je dobré, když už se dítě dokáže samo oblékat, nebo svlékat. 

 8. Může se stát, že sice dítě si rádo začne sedat na nočník, ale pak najednou ho začne ignorovat. Snažte se vytrvat a nevracet se k plínkám. Tady však hodně záleží na vaší intuici, proč tomu tak může být. V nejkrajnějším případě posuňte nácvik na později. Držet se pravidla dítě násilně nenutit a ani netrestat.

 9.Pro přechodné období můžete dítěti pořídit tzv . tréninkové plenky. Vypadají jako klasické spodní prádlo, takže dítě si je samo může obléknout a svléknout bez problémů.  Toto využijte např. při cestování, nebo na návštěvě. 

10. Dítě dávejte na noční vždy po ránu, po každém jídle, pití a na noc.  Snažte se jej tam udržet alespoň min. 5 minut. Zabavte jej například hračkou. Když se nevyčůrá, tak jej klidně nechte vstát a hrát si.

 11.Pokud dítě zvládne v pohodě chození na nočník přes den a uvidíte, že i přes noc je plínka suchá, můžete zkusit vysadit plínu i noc. Pro jistotu však používejte chránidlo na matrace.  Budit dítě v noci nemá moc cenu, mají velmi tvrdé spaní a plný močový měchýř je nevzbudí. Ovládat samotný močový měchýř zvládne tak kolem tří let.

 12. Dobrá rada je taky, když si nočník dítě vybere samo, lépe k němu přilne. Pro kluky by měl mít vyšší přední okraj, aby nedocházelo k nehodám. Nočník by neměl být moc vysoký, aby dítěti nedělo problémy na něj nasednout a následně vysednout. Dobré jsou nočníky ve tvaru židličky.