Malnutricie, slovo často zmiňované v souvislosti s rozvojovými zeměmi. Naši pozornost si rozhodně zaslouží. Míra výskytu podvýživy je v rozvojových oblastech až o 25 % vyšší než v zemích rozvinutých. Proč je toto číslo tak vysoké je dáno charakterem území, které je tímto fenoménem zasaženo. Kombinace častých přírodních katastrof, ozbrojeného násilí, degradace přírody i extrémní chudoba a slabá hygiena podemílají schopnost tamních lidí čelit krizím.

Proto relativně malé narušení stability, vede k akutní podvýživě. Dokonce i v případě nepřítomnosti zvláštní krize bojují některé komunity s chronickým hladem.

Světové organizace uvádějí, že malnutricie je jedním z nejrizikovějších faktorů vzniku nemocí a podle světových statistik je z poloviny případů příčinou úmrtnosti dětí. Mezi nejohroženější skupiny patří děti do 5 let, těhotné a kojící ženy. 
V některých regionech Ugandy dnes míra výskytu podvýživy dosahuje 15 % a míra dětské anémie v zemi překračuje 70 %. „Každoročně hospitalizujeme průměrně 1000 pacientů, kteří k nám přicházejí s vážnými příznaky anémie způsobené těžkou podvýživou,“ potvrzuje Karolína Pličková, ředitelka naší Česko-slovensko-ugandské nemocnice sv. Karla Lwangy.

Nedostatek výživných látek v organismu matky přímo předurčuje problematický fyzický a duševní vývoj plodu i novorozeněte Strava bohatá na vitamíny, minerály a stopové prvky je nezbytná. Běžně totiž dochází k tomu, že na podvýživu umírají děti s jinak vždy plnými bříšky kukuřičné kaše, fazolí nebo manioku. Děti, které jsou zapojeny do programu Adopce na dálku^® a tedy navštěvují vyučování na místních školách, mají garantováno alespoň jedno výživné jídlo denně ve školní kuchyni.

Karolína Pličková, ředitelka Nemocnice doplňuje: „V Ugandě obecně nepanuje nedostatek potravin, avšak existuje nerovnost v jejich distribuci v různých vrstvách společnosti. I když je ovoce, zelenina či jiný druh nutričně hodnotných potravin k dispozici, často si je lidé nemohou dovolit. Raději své těžce vydělané peníze utratí za něco, co znají, a co je zasytí na celý den. Ženy ani často nevědí, jak jiný druh potravin tepelně zpracovat a jak z nich připravit energeticky výživný pokrm.“

Osvěta místních obyvatel je pro vývoj příštích generací základní a nedílnou součástí pomoci. V Nemocnici sv. Karla Lwangy se pravidelně konají přednášky o nutnosti správné výživy, zároveň proškolujeme naše zaměstnance tak, aby své zkušenosti mohli předávat dále i v odlehlejších oblastech, kam jednou týdně vyjíždí naše Mobilní klinika. Podobně se na našich ugandských školách snažíme dospívajícím žákům vštěpovat zásady správného stravování i péče o dítě. Léčba podvýživy je totiž poměrně nákladná. Průměrná 16denní hospitalizace a výživa jednoho pacienta trpícího podvýživou stojí 1650 Kč.

Podle odhadů Světového potravinového programu umírá každoročně vlivem podvýživy na deset milionů dětí do pěti let. Není tedy pochyb, že jakákoliv pomoc v boji proti pomalé, neviditelné a tiše zabíjející malnutricii je více než vítaná.

http://praha.charita.cz/