Po celý průběh laktace, nejen pro její začátek, má zásadní význam neomezené přikládání dítěte k prsu podle jeho chuti, a to jak co do délky, tak co do frekvence, ve dne i v noci.
Lze říci, že většina dětí vypije zhruba stejné množství mléka, ale za různě dlouhou dobu. Dítě by mělo mít možnost samo si regulovat délku kojení, např. tím, že u prsu po sání spokojeně usne. Dává tím najevo, že je syté. Některé dítě skutečně vypije náležité množství rychle, jiné pospává a kojení může trvat i 30 minut. Důležité je rozpoznat okolnosti, které způsobují, neúměrné prodloužení kojení: Je to zejména nesprávná poloha dítěte a matky.

Složení mléka se v průběhu jednoho kojení mění. Přibývá totiž tukové složky a ubývá vody, proto je moudré i později, zvláště pokud dítě neprospívá, prodloužit jednotlivá kojení a prsy při něm střídat, aby se dítěti umožnilo vypít dostatečné množství "zadního" tučného mléka. Jinak je běžnou praxí střídat oba prsy, zvláště při přikládání v prvních dnech.

Nelze stanovit přesná pravidla pro interval mezi jednotlivými kojeními. Zatímco některým dětem vyhovuje 1,5-2 hodinový interval, jiné chtějí sát za 3-4 hodiny.

Zkrácení intervalu mezi kojeními, bez ohledu na chuť dítěte, může být příčinou toho, že se dítěti nedostane vůbec "zadní" tučné mléko. Mléko s nízkým obsahem tuku se pak rychle vyprazdňuje a dítě je pak kojeno zbytečně často.

Tvorba mléka je proces nabídky a poptávky. Na potřeby dítěte reaguje mléčná žláza změnami produkce mléka. Matka dvojčat je schopna dvojnásobné produkce mléka. Dítě je schopno regulovat množství vypitého mléka obdobně jako člověk příjem potravy. Musí k tomu mít odpovídající možnosti projevit své potřeby a dostatek pochopení jeho signálů. Musí mít možnost být krmeno kdykoliv a jakkoli dlouho. Pokud dítě neklidem nebo pláčem dává najevo, že chce pít, je zcela zbytečné dát mu místo prsu do úst dudlík, i když se na jistou dobu uklidní a vypadá spokojenější. Starší dítě už dokáže rozlišit, chce-li sát. Má-li hlad, dudlíku se zbaví. Novorozenec to ale v prvních dnech neumí a odlišný způsob sání bradavky a dudlíku (nedávat šidítka!) jen prodlužuje období, kdy se dítě účinnému sání učí!!

Některé matky se snaží krmit dítě pravidelně a omezovat počty kojení v noci už v prvních týdnech. Ale nejlepší způsob je, aby si noční kojení omezilo dítě samo, což se děje ve většině případů mezi 3.-6. týdnem.

Vzácně, ale přeci se setkáváme s případy, kdy trvale nedostatečné uspokojování potřeb dítěte nebo technicky nezvládnutelné kojení, může vést k neprospívání dítěte! Pokud je počet kojení menší než jednou za 24h, dítě je nespokojené a neprospívá váhově, nemá-li 1x za dva dny stoličku, nebo nepomočí 6-8 plen denně, je třeba pátrat po příčině takového stavu!

Potřebuje děťátko jiné tekutiny než mateřské mléko?
Zdravé a podle potřeby kojené dítě nepotřebuje žádné další tekutiny ani jiné mléko navíc, s výjimkou lékařsky indikovaných případů. Výlučné kojení dítěte bez příkrmů, čajů a jiných tekutin by mělo trvat do 6. měsíce věku. Byla by škoda přestat kojit dříve.

Kdy zavést příkrmy? Jak dlouho kojit?
Za situace, kdy dítě prospívá, se doporučuje výlučné kojení až od 6. měsíce věku. V kojení dále pokračujeme, ale postupně zavádíme další příkrmy. Kojit můžeme do 2 let a více, avšak již s výživovými přídavky, jestliže to vyhovuje matce i dítěti. Jinak lze dítě postupně odstavovat kdykoliv během prvního roku. Nikdy neodstavujte náhle. Důležité je, aby tvorba mléka ustávala postupně během několika týdnů. Tím, že bude dítě méně pít, bude laktace klesat. Vynecháním vždy jednoho kojení (večerní kojení by mělo být poslední, které vynecháte) a postupně dalšího během 3 dnů. Neodstříkávat. Počáteční pocit plnosti prsů je normální, ale posléze během několika dnů se mléko vstřebá.

Kdy je třeba odstříkávat mléko?
Po kojení není nutné odstříkávat, jen v případě přebytku mléka v prsou je odstříkávání dočasně na místě. Odstříkávání by mělo být prováděno správnou technikou, kterou by matka měla znát již z porodnice, upřednostňuje se odstříkávání rukou před používáním odsávačky.

Co dělat v případě nedostatku mléka?
V případě nedostatku mléka lze tvorbu mléka opět zvýšit častým přikládáním k oběma prsům ve dne v noci s několikerým vystřídáním prsů. Zvláště důležité je noční kojení, kdy je sekrece hormonu ovlivňujícího tvorbu mléka nejvyšší.

Jaké jsou alternativní způsoby krmení v případě nutného dokrmování?
Používání dudlíků a dokrmování z lahve kazí techniku kojení a je příčinou předčasného ukončení kojení a problémů s prsy (ragády, otoky prsů, záněty), proto by se v prvních týdnech, než se kojení stabilizuje, neměly používat, zvláště u matek s problémy při kojení. Pokud je nutné dítě dokrmit, mělo by to být alternativním způsobem (lžičkou, kapátkem nebo stříkačkou, z kádinky nebo hrníčku, ze suplementoru).

Jak zjistit, že dítě správně prospívá?
K posouzení prospívání dítěte slouží percentilové grafy (hmotnostně-výškový a délkový), které jsou uvedeny ve Zdravotním a očkovacím průkazu dítěte a mladistvého.
Každé dítě po narození ubývá na váze, protože se mění obsah a rozložení vody v jeho těle. Kojené dítě může dosáhnout porodní váhy až 21. den života. Není to projevem nedostatku mléka. Dostatečně kojené dítě je spokojené, pomočí 6-8 plen za den, v prvních čtyřech týdnech má 2-4 stolice za den. U plně kojeného dítěte je také možná i několikadenní absence stolice. Zelená stolice přitom není tzv. hladovou stolicí. Je-li dítě klidné, po kojení spokojeně usíná a prospívá, není nutné se ničeho obávat.

Hlavní zásady kojící matky:
Kojící matka by měla dodržovat zásady správné výživy. Jíst pestře, dbát na zastoupení zeleniny, ovoce, ryb, mléčných výrobků. Energetickou hodnotu stravy navýšit zhruba o jednu čtvrtinu oproti zvyklostem v období před těhotenstvím v případě, že se výrazným způsobem nesnížila fyzická aktivita.
Pozor na dostatečný příjem vitamínů ve stravě. Jejich obsah v mateřském mléce kolísá v závislosti na každodenním příjmu a stavu tělesných zásob. Ženy vegetariánky, které nejedí maso, vejce, ryby a nepijí mléko, musí doplnit ve své stravě železo a vitamin B12, také jod ve formě jodidové tablety denně v dávce 100-200g, neboť tak se podporuje zejména psychický vývoj dítěte.
Kojící žena by měla mít dostatečný příjem tekutin a to 2,5-3,5 litru denně.
Vyšší spotřeba kávy může způsobit neklid a nespavost dítěte!
Kojící žena by neměla kouřit a pít alkohol!